Síťovací látky
Jsme hrdí na to, že vám můžeme nabídnout širokou škálu linkerů a síťovačů pro všechny vaše biochemické potřeby. Naše proteinová činidla jsou vhodná pro stabilizaci struktur při interakcích protein-protein, protein-peptid a peptid/protein-malá molekula, při imobilizaci proteinů na pevný nosič pro testy nebo purifikaci a také pro různé konjugace peptidů s nukleovými kyselinami a nukleových kyselin s nukleovými kyselinami a mnoho dalších aplikací. Prozkoumejte naše rozsáhlé portfolio všestranných linkerů a síťovačů a najděte nejúčinnější a nejoptimálnější činidlo pro své vědecké objevy.
Products
Související zdroje produktů
- Crosslinkers Selection Guide
Choosing the right crosslinker for your biochemical or bioconjugation research can be challenging. Our selection guide can help you find the perfect match for your applications.
- Aldrichimica Acta Vol. 50 No. 1, 2, 3
4-Substituted Prolines: Useful Reagents in Enantioselective Synthesis and Conformational Restraints in the Design of Bioactive Peptidomimetics, Recent Advances in Alkene Metathesis for Natural Product Synthesis—Striking Achievements Resulting from Increased Sophistication in Catalyst Design and Synthesis Strategy.
Homobifunkční a heterofunkční linkery
Naše homobifunkční linkery a heterofunkční linkery obsahují různé funkční skupiny, jako jsou primární aminy, sulfhydrily, kyseliny, alkoholy a bromidy. Mnoho našich linkerů je funkcionalizováno maleimidovými (sulfhydrálně reaktivními) a sukcinimidylesterovými (NHS) nebo isothiokyanátovými (ITC) skupinami, které reagují s aminy. Nabízíme také široký výběr monochráněných (Boc, Fmoc a Cbz) linkerů.
Síťovací činidla
Síťovací činidla jsou molekuly obsahující dva nebo více reaktivních konců, které jsou ´aktivovány´, aby se kovalentní vazbou připojily k určitým funkčním skupinám (např. aminům a sulfhydrylům). Užitečnost síťovací chemie se projevuje v aplikacích, jako jsou např:
- určení struktury a/nebo funkce proteinu
- imobilizace proteinu nebo jiné biomolekuly
- obecná konjugace biomolekuly s biomolekulou
- konjugáty protilátka-léčivo
Některé z nejběžnějších síťovacích látek obsahují maleimid, sulfhydrylové reaktivní skupiny nebo sukcinimidylové estery (často označované jako estery NHS), které reagují s aminy. Naše portfolio zahrnuje všechny funkční skupiny s různou délkou linkeru a rozpustností. Sulfosukcinimidyl estery umožňují vytvářet ve vodě lépe rozpustné síťové vazby, což může být užitečné při práci s velkými biomolekulami, které nepodléhají organickým rozpouštědlům. Naše síťovače s odštěpitelnými linkery (např, disulfidy) jsou optimální pro aplikace, kde není požadována trvalá vazba.
Výběr síťovacích činidel
Při výběru síťovacího činidla pro vaši aplikaci je důležité zvážit několik faktorů, jako jsou chemické a fyzikální vlastnosti činidla, funkční skupiny, na které je zaměřeno spojování, jeho délka, velikost molekuly, rozpustnost ve vodě a štěpitelnost:
Chemická specifičnost: Jedním z nejzákladnějších aspektů návrhu síťovacího činidla je, zda je činidlo homobifunkční nebo heterobifunkční. Homobifunkční sloučeniny budou reagovat na obou koncích se stejnou cílovou funkční skupinou, čímž vytvoří kovalentní síťovou vazbu mezi dvěma molekulami pomocí stejného typu vazby. Používají se v jednokrokových reakcích pro polymeraci podobných funkčních skupin, při vytváření intramolekulárních příčných vazeb a při hodnocení interakcí proteinů. Heterobifunkční činidla mají dvě různé koncové skupiny, což umožňuje, aby každý konec reagoval s jinou funkční skupinou. Používají se pro řízené dvoustupňové reakce, aby se zabránilo nežádoucím zkříženým reakcím a polymerizaci.
Zaměřené funkční skupiny: Aminy, thioly a hydroxyly jsou hlavními nukleofilními skupinami a za správných podmínek reagují přímo s elektrofilními reaktivními skupinami přítomnými na mnoha biokonjugačních činidlech. Naproti tomu funkční skupiny sestávající z karboxylátů, aldehydů, organických fosfátů a reaktivních vodíkových míst vyžadují před vytvořením kovalentní vazby s jinou funkční skupinou speciální aktivační činidla nebo sekundární spojovací činidla.
Délka síťovacího činidla: Při výběru síťovacího činidla je třeba vzít v úvahu rozměry nebo celkovou lineární délku cílové molekuly před a po konjugaci. O délce molekuly výsledné sloučeniny rozhoduje především distanční rameno nebo příčný můstek činidla. Tuto délku lze určit pomocí některých softwarových programů pro molekulární modelování.
Síťovatelná vs. nesíťovatelná síťovadla: Pokud je třeba interagující biomolekuly, které byly zachyceny síťováním, následně izolovat a analyzovat, je důležité, aby bylo distanční rameno síťovadla štěpitelné. Kromě toho se štěpitelné linkery používají jako přenosová činidla pro studium interagujících proteinů. Naše disulfidy jsou jedny z nejběžnějších štěpitelných síťovačů. Naše portfolio nabízí také štěpitelné estery a sulfony.
Hydrofobní vs. hydrofilní síťovače: V některých aplikacích může být hydrofobnost činidla výhodou, zejména pokud aplikace zahrnuje průnik buněčnými membránami. Hydrofobní činidla bez silně polárních skupin mohou rychle procházet membránami a síťovat nebo značit vnitřní buněčné proteiny. Hydrofobní sloučeniny, které obsahují jednu nebo více záporně nabitých sulfo-NHS skupin, však budou kvůli svému zápornému náboji omezeny na reakci s proteiny na vnějším povrchu buněčných membrán. Možnost přepínat mezi značením buněčného povrchu a vnitřním buněčným značením výběrem nabitých nebo nenabitých činidel je jednou z výhod použití hydrofobních síťovacích činidel.
Abyste mohli pokračovat ve čtení, přihlaste se nebo vytvořte účet.
Nemáte účet?